Про подію
CALIGULA
Představení Národního akademického dramatického divadla
pojmenovaného po Ivanu Frankovi
Režie: Ivan Uryvskij
Autor: Albert Camus
Caligula se vzpírá logice, osudu i samotným bohům – jejichž místo se nejen snaží zaujmout, ale jejichž moc i překonat. Císař má k dispozici neomezenou moc, aby této ambice dosáhl. Ale ve světě, kde vládne absurdita, je hranice mezi despotickou mocí a otrockou existencí tenká. A Caligula si to uvědomuje…
O PŘEDSTAVENÍ
Caligula – jméno skutečné historické postavy, římského císaře z julijsko-klaudiánské dynastie – je po staletí, počínaje dílem historika Suetonia „Dvanáct císařů“ (kolem roku 120 n. l.), synonymem pro bezmeznou krutost, beztrestnost tyranie a excesy hraničící s absurdním.
Zároveň jeho tragický osud svým způsobem fascinuje a uchvacuje nás svými tajemnými paradoxy a obsedantními rysy. Co se skrývá za jeho opovržením, ba dokonce někdy i otevřenou nenávistí ke všemu a všemu, z níž pramení krutost vůči zvířatům?
V interpretaci Alberta Camuse je Caligula osamělý egocentrik, který se po ztrátě hříšné lásky k sestře snaží uniknout šílenství a bolesti z prázdnoty, kterou zanechala ztráta této spřízněné duše. Caligula, toužící osvobodit se od minulosti, využívá neomezenou moc císaře k demonstraci své síly a odolnosti tváří v tvář výzvám osudu. Ve svém hledání smyslu existence a štěstí začíná jednat. Jeho činy však přinášejí pouze chaos a smrt.
Existují odpovědi na otázky, které pronásledují protagonistu hry – a každého z nás: Jaké zkaženosti je člověk schopen, když se bojí o svůj život? Co nebo koho je ochoten přestoupit, snést – ponížení, mučení? Co je skutečná svoboda? Za jakou cenu je dosaženo svobody jednotlivce? Co dělá z člověka otroka, bytost, která ztrácí důstojnost a čest? Čeho je schopen člověk s neomezenou mocí? Je to samotný tyran – nebo je to strach a tiché přijetí jeho okolí, co plodí tyranii a způsobuje nejen smrt jednotlivce, ale i pád celé civilizace?
Albert Camus (1913–1960) byl francouzský romanopisec, filozof a spisovatel, jedna z předních osobností existencialistického myšlení a díla. V roce 1957 obdržel Nobelovu cenu za literaturu.
Camus pracoval na dramatu „Caligula“ od roku 1939 (první verze) do roku 1958 (třetí verze). „Caligula“ měl premiéru v roce 1945 v pařížském divadle Théâtre Hébertot. Hlavní roli ztvárnil Gérard Philipe, jehož herecký talent v „Caligulovi“ skutečně zazářil.
„Člověk cti je v našem světě tak vzácný tvor, že se na něj nedokážu ani podívat.“
— Albert Camus